Je tu ovšem další „útok“ neidentifikované intervence. Zveřejněná, blíže nepopsaná, tajemná souvislost s „Ilumináty“ dává Holešovské výzvě nádech tajemna a nejasna, je jí přisuzován blíže nespecifikovaný neadresný vliv, z čehož má Holešovskou výzvu učinit něco mnohem víc, než jsou základní myšlenky zcela ničím neovlivněných zakladatelů. Proč je H.V. přisuzováno toto pozadí se lze jen domnívat, ale jistě v tom nejsou ty nejčestnější úmysly. Ona každá dobrá věc musí být něčím špatným alespoň nahlodána.  Pro výše uvedené tajemné pozadí H.V.  sice nejsou žádné fakta nebo argumenty, které by mohly domněnky alespoň v něčem potvrdit, ale svým způsobem byl již džin z láhve vypuštěn a věrohodnost čistoty, nejlepších a čestných úmyslů již byla nahlodána. Už vůbec nepochopitelné je, když „kdosi“ dává V. Havla do souvislosti s Holešovskou výzvou. Jediné, co mne napadá, je užívaná zkratka v iniciálech V. Havla, byť v obráceném garde, tedy místo V.H.(Václav Havel) – H.V.(Holešovská výzva). Kdo s touto absurditou přišel, se neví, faktem je, že iniciály H.V. alias V.H. mohou být zaměňovány s čímkoliv, že to bude zrovna V. Havel je opravdu představivost  víc jak pozoruhodná.
Nepochybuji, že již samotné, zcela záměrné zveřejnění těchto pomyslných konspirativních vlivů Holešovskou výzvu dostává do pozice alespoň částečně nalomené věrohodnosti. Síly, jinak to nazvat nelze, se buďto i nadále budou nabourávat do procesu Holešovské výzvy, resp. připravované a posléze konané Konference, nebo bude stačit již zmíněná zveřejněná informace, která dává živnou půdu dalším, H.V. nepřejícím lidem. Není sice jisté, jaký bude ze strany veřejnosti ohlas na tyto neidentifikovatelné, bez udání zdroje uvedené  „informace“, ale v každém případě už samotný fakt zpochybnění čistoty a neovlivnitelnosti HV zvenčí snaze na úspěšné realizaci Holešovské výzvy nepřidá.
Možná, nechci předjímat, k tomuto podezření byla skutečnost, že se v H.V. střetly dva ideologické proudy. Možná ani ne tak ideologické, jako spíše snahy zvrátit pomyslný úspěch Holešovské výzvy na veřejnosti na stranu ambiciózních, dosud zhrzených a neúspěšných lidí, především pana S. Popelky. Rozkol, který nastal mezi zakladateli, resp. autory Holešovské výzvy a radikální skupinou lidí umožnil cestu těm, kteří této iniciativně nepřáli.
Mohu se jen domnívat, že tyto „síly“ mají jistou podporu v lidech, kteří se více jak obhrouble k Holešovské výzvě veřejně vyjádřili, např. pánové Macek a Knížák, kteří pro podobné „otevřené“ názory rozhodně nemají daleko a možná i pan Kubera. Především první dva jmenovaní zapálili rozbušku odporu a diskreditaci H.V., k snažení a iniciativě občanů, kteří spatřují současný stav společnosti, především však práci politiků a vlády za zcela nepřijatelný a škodlivý a projevem své nespokojenosti s neudržitelností tohoto stavu se rozhodli proti tomu vystoupit. To nemusí být a také není, mnohým lidem (viz jmenovaní a další) příjemné, protože pozadí jejich úspěšnosti, kariéry a bohatství není ani zdaleka bez nemalého vlivu a využití tohoto společensko-politického marasmu.
Holešovská výzva a její čestní a poctiví propagátoři však budou i nadále pokračovat v úsilí v zahájeném boji za dosažení svých cílů. Nevzdávají se možnosti, že se k tomu lze poctivým a čestným způsobem dopracovat, problém je, očistit se od lidí, kteří v myšlence a boji o lepší budoucnost občanů nalezli možnost „vystoupit ze stínu“, zviditelnit se a případný (i když nejistý) úspěch pak přisoudit svým zásluhám. Že  by se k nim mohli (eventuálně) dopídit zavrženíhodným, nečestným, neřku-li pučistickým způsobem, v jejich egoistickém myšlení a ambiciózním jednání jim to však jako takové ani přinejmenším nepřijde.
Je však na občanech, kterou či jakou formu pokračování realizace myšlenek Holešovské smlouvy zvolí. Výběr není velký: buď čestně a poctivě, nebo opačně. Lze jen doufat, že zvolí správně.
16. ledna 2012